Portál Práce


zpět na výpis

Firemní dress code

10.09.2014

Dobrá image firmy má jistou spojitost také se stylem oblékání zaměstnanců. Oblečení je naší vizitkou, vypovídá o našem vztahu k okolí i k sobě samému a vyjadřujeme jím také své postavení. Někteří zaměstnavatelé tedy dbají na to, aby se jejich zaměstnanci oblékali reprezentativně a elegantně. Jedná se o takzvaný firemní dress code.

Firemní dress code je souborem doporučení a pravidel určený zaměstnancům konkrétní firmy, jak se do zaměstnání vhodně obléci. Pokud ve firmě dress code spolehlivě funguje, lze potom snadno rozpoznat jednotlivé hierarchie, jako je vedení společnosti, asistenční pracovníci, technici anebo dělníci.

Dress code řadíme k souhrnu společenských zvyklostí a norem chování, tedy k etiketě. Dress code pro firmy je někdy souborem nepsaných pravidel a požadavků, obvykle se však jedná o předpisy psané. Tím jsou pravidla pro všechny jasnější a dá se také předejít případným nedorozuměním a rozporům v pochopení tohoto kodexu. V některých případech je dress code pouze doporučením, jindy jde zase o vyžadovaný standard – záleží na vedení každé firmy, jak se k oblékání svých zaměstnanců postaví.

Ve většině firem se dnes již setkáme s psanou podobou norem oblékání zaměstnanců, jejímiž autory bývají zpravidla poradci pro firemní oblékání. Předpisy se tvoří zvlášť pro muže i ženy. U žen se jedná o podrobnější výčet pravidel a doporučení – například je třeba dohlédnout na správnou délku sukně, nejsou tolerovány příliš hluboké výstřihy a dokonce ani šaty nejsou do práce zcela vhodnou volbou, obzvláště pokud vykonáváme vedoucí pozici. Namísto šatů jsou upřednostňovány kombinace sukní či společenských kalhot společně s elegantními halenkami. Dress code platí samozřejmě také pro obuv – nejsou vhodné boty otevřené či příliš sportovní. Do pravidel firemního oblékání se občas zařazuje také samozřejmý požadavek na oblečení čisté a bez poškození.

Co se týče norem oblékání pro mužské zaměstnance, zde je výčet mnohem kratší. U mužů se očekávají dlouhé kalhoty a často oblek. Košile s kravatou je mnohdy na denním pořádku. Normy oblékání se pochopitelně vztahují také na barvy – oblečení s nápisy a nevhodnými vzory se nedoporučuje. Záleží pochopitelně na dané profesi, tato přísná pravidla platí zejména pro bankovní sektor, zaměstnance na vedoucích pozicích a podobně, ovšem upravený a elegantní styl je vyžadován vždy a v každé firmě.

Při sestavování pravidel oblékání je zaměstnavatel omezován několika obecnými ustanoveními zákoníku práce. Zejména se jedné o obecnou zásadu, podle které výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.  Zaměstnavatel proto musí zohlednit pravidla, která se vyskytují běžně ve společnosti, a také je třeba brát v úvahu finanční možnosti svých zaměstnanců, pokud určuje i úroveň oblečení.

V případě, že chce zaměstnavatel vymezit požadavky na oděv zaměstnanců, je třeba tak učinit ve vnitřním předpisu, se kterým budou všichni zaměstnanci obeznámeni. Tento vnitřní předpis může určovat okruh zaměstnanců, kterých se požadavek formální oblečení přímo týká, pokud tak není stanoveno pro všechny zaměstnance.

Přestože má dress code nesporný význam pro firmu a vliv na její image, jedná se pouze o doplnění kvalit zaměstnanců i celé společnosti.